úvod   |   redakce   |   napište nám!   |   předplatné   |   inzerce
titulní strana (pdf)
rubriky
Publicistika
Na mušce
Svět vědy
Scéna
Auto & Moto
Cestování
Bydlení
Menu
Zdraví
Společnost
redakce
Redakce
Dopisy
Předplatné
Inzerce
Zdraví
12. února 2006
Epilepsie může u dětí brzdit vývoj
Jedinou obranou je rozpoznat druh choroby co nejdříve a ihned nasadit léčbu
Lenka Krejcarová
Vážných nemocí, jež sužují malé pacienty, existuje řada, ale jen málokterá z nich dokáže do dětského života zasáhnout tak zákeřně jako epilepsie.
I přesto, že její léčba znamená hodně odříkání, je možné nad ní zvítězit.
Podstatné je odhalit chorobu včas, rozpoznat druh záchvatů a nasadit odpovídající léčbu.

Zpomalení vývoje, poškození mozkových buněk a mentální handicap, který se v dospělosti těžko dohání - to jsou jen některá z nebezpečí, která číhají na děti, u nichž není epilepsie správně a včas diagnostikována. Rozsah následků je oproti dospělým větší, protože nemoc probíhá v mozku, který se ještě vyvíjí a zhruba do šesti let vyzrává. Bohužel tomu odpovídá i pestrá paleta záchvatových projevů a syndromů, která se odvíjí od věku pacienta a činí nemoc obtížněji rozpoznatelnou. „Správně určit diagnózu je velmi důležité, protože jinak jsou pacienti léčeni pro jiný typ záchvatů, než který je ve skutečnosti sužuje. Zhruba 12 až 25 procent pacientů nereagujících na léky vůbec nemá epilepsii, ale jiný typ záchvatů, nejčastěji psychogenně podmíněných. Nemocný s epilepsií, který nereaguje na léčbu, by měl být komplexně vyšetřen,“ vysvětluje primář Miroslav Kalina z Centra pro epilepsie na Homolce.

Rizika z prodlení

U dětí lze podle odborníků rozlišit řadu věkově vázaných epileptických syndromů, od těch, které se mohou samy spontánně vyhojit, až po vysloveně zhoubné, které devastují psychomotorický vývoj dítěte. Tento druh navíc může vést až k závažnému postižení mozkových funkcí, takzvané epileptické encephalopatii. Léčba maligních syndromů proto musí být správně cílená a razantní. „V dětství je riziko z prodlení mnohem větší, protože aktivní epilepsie pozastavuje psychomotorický vývoj a škody způsobené opakováním záchvatů se později těžko dohánějí. Ve vyšším věku se projevují například i mentálním handicapem,“ upozorňuje primářka Hana Ošlejšková z dětské neurologické kliniky v Brně.
Cesta k uzdravení vede obvykle přes léčbu farmakologickou, tedy podávání antiepileptik, případně přes chirurgický zákrok. „Zapomínat se nesmí ani na pomoc psychologů, pedagogů i sociálních pracovníků, kteří ovlivňují kvalitu života epileptika, jeho rodiny a celého okolí,“ říká brněnská lékařka. Stále se podle ní vyvíjejí nová antiepileptika se snahou zlepšit jejich léčebný profil a minimalizovat nežádoucí účinky. „Správně volenou a cílenou léčbou lze pomoci zhruba polovině pacientů. Nevhodně zvoleným lékem lze bohužel i mnoho pokazit. Pokud se po podání prvého léku nedaří dosáhnout bezzáchvatovosti, volí se další lék,“ vysvětluje Ošlejšková. V takovém případě však šance na úspěch klesá. Odhaduje se na 10 až 15 procent a s každým dalším lékem se snižuje. Ve chvíli, kdy se možnosti léků vyčerpají, hovoří lékaři o farmakorezistenci. „I v takovém případě se vyplatí nemoc přehodnotit. V prvé řadě je nutné odlišit neepileptické záchvaty, znovu určit typ záchvatu, zhodnotit EEG a doplnit video EEG, což je souběžné snímání EEG a videozáznamu pacienta. Vyplatí se také zvážit vhodnost použitého antiepileptika, eventuálně vyzkoušet lék nový,“ popisuje lékařka. Poslední léčebné kroky jsou podle ní epileptochirurgické zákroky a implantace stimulátoru vagového nervu.

Rizikové činnosti

Ani rodiče nejsou bezmocní. Nedílnou součástí léčby jsou totiž režimová opatření, která mohou ohlídat jen oni. Mezi ně patří například pravidelný rytmus spánku a bdění. Zvláště důležité pak je, aby dítě spalo dostatečně dlouho. Protože záchvaty může provokovat usínání a probouzení, je nutné tyto situace během dne omezit. Podobně je tomu i s aktivitami spojenými s velkou hyperventilací. „V některých konkrétních případech doporučujeme i omezení sledování televize a práci s počítačem, ale neplatí to obecně. Taktéž již není zcela zakázána čokoláda a kakao, což se tradovalo dříve,“ dodává primářka Ošlejšková.

***

CO POMÁHÁ

- včasná diagnóza a odpovídající léčba
- dostatek spánku, omezení častého usínání i probouzení
- redukovat běhy na dlouhé tratě a aktivity spojené s hyperventilací
- vyhýbat se kakau a čokoládě
- platí všechny zásady zdravé výživy

Foto popis| ÚKOL PRO RODIČE. Vedle léčby musejí rodiče dohlížet na činnost dětí. Riziko záchvatu hrozí třeba u zadýchání při pohybu.
Foto autor| Foto Robert Sedmík