úvod   |   redakce   |   napište nám!   |   předplatné   |   inzerce
titulní strana (pdf)
rubriky
Publicistika
Na mušce
Svět vědy
Scéna
Auto & Moto
Cestování
Bydlení
Menu
Zdraví
Společnost
redakce
Redakce
Dopisy
Předplatné
Inzerce
Cestování
3. prosince 2006
Jeden z divů světa
Chrám Hagia Sofia se stal mešitou. Dnes je muzeem
Terezie Pálavá
Chrám jen o něco málo menší než Svatopetrská bazilika ve Vatikánu má bohatou historii. Postaven byl pro křesťanské bohoslužby, později byl přebudován na mešitu a od roku 1934 se v něm nachází muzeum. Řeč je o jednom z Divů světa – istanbulské Hagii Sofii (chrámu Boží moudrosti).
Když se původních sedm divů světa rozšiřovalo na deset, bylo úplně jasné, že turecká Hagia Sofia zde nemůže chybět.
Už pro svůj osud, pro velkolepou výzdobu, monumentálnost nebo proto, jak byla postavena.
Důkazem, že si svého „divu“ Turci váží, je i fakt, že dovnitř se dostanete pouze za přísných bezpečnostních opatření – musíte projít bezpečnostním rámem a vaše zavazadlo rentgenem.

Deset tisíc dělníků

Velkolepá stavba s kupolemi, apsidami i čtyřmi vysokými minarety (ty vznikly až během přebudovávání na mešitu) byla téměř tisíc let centrem východního křesťanství. Její historie sahá do roku 325, kdy ji založil císař Konstantin. V celé své kráse však spatřila světlo světa až o Vánocích 537. Po opakovaném zničení ji totiž nechal přebudovat císař Justinián. Deset tisíc dělníků ji stavělo pouhých pět let. Říká se, že aby motivoval stavitele, rozdělil je do dvou skupin a té rychlejší slíbil peníze navíc. Také se říká, že když císař poprvé do chrámu po jeho otevření vstoupil, zvolal: „Překonal jsem tě, Šalamoune.“ Byl totiž přesvědčen, že chrám svou krásou předčí i slavný Šalamounův chrám v Jeruzalémě. Když vstoupíte do obřích prostor s půdorysem zhruba 80 na 70 metrů a vzhlédnete ke kupoli, která je vysoká 55 metrů, máte pocit, jako by nad vámi visela jen tak, ve vzduchu. Není tedy divu, že místní se v prvních letech po jejím vybudování báli do sakrálního prostoru vstoupit – kvůli strachu, aby na ně kupole nespadla.
V chrámu o velikosti 7750 čtverečních metrů, který pojme desetitisíce věřících a kde ještě do 11. století sloužilo bohoslužby na 80 kněží a 150 jáhnů, zdobí zdi i stropy nebo výklenky kupolí mozaiky, zlato (na zdobení vnitřku chrámu bylo použito 36 tun zlata) i vzácné druhy mramoru. Prazvláštní lom světla, které dovnitř vniká skrze čtyřicet oken pod kupolí, uvádí návštěvníka jakoby do transu. Přestože už dlouho neslouží Hagia Sofia jako chrám ani jako mešita, neustále v sobě skrývá prazvláštní atmosféru. Zajímavostí je zde takzvaný Plačící sloup, vysekaný z pórovitého kamene. Na něm se sráží voda, která se koncentruje v nádržce. Sloupu je přisuzována i moc uzdravovat.
Za zhlédnutí stojí také velký kruhový kámen (omphalion – v řečtině to znamená střed světa), kde probíhaly korunovace všech byzantských císařů. Když potom vyjdete na galerii, dostanete se až k Císařské bráně. Tudy mohl do chrámu vstupovat jen císař s doprovodem. Naposledy, 28. května 1453, tudy vešel Konstantin XI., a tehdy se v chrámu také sloužila poslední křesťanská bohoslužba. Istanbul totiž dobyl Mehmet II. Dobyvatel. Do chrámu vtrhl symbolicky na koni právě Císařskou bránou a tím dal najevo své vítězství. Od této chvíle se chrám začal přestavovat na mešitu. Úkolu se zhostil jeden z největších muslimských architektů Sinan Paša. Nově přibyly minarety, z kostela byly odstraněny sochy svatých a zabíleny některé křesťanské malby. Sám Mehmet II. prý výslovně dbal na to, aby nebyly poškozeny a aby nebyl chrám znesvěcen. Některé malby a mozaiky se zachovaly dodnes. Například biblické výjevy nebo proslulá mozaika Ježíše s Konstantinem IX., Matka Boží a další. Přibyly také texty z koránu i výklenek směřující k Mekce.

Světský chrám

Hlavní mešitou Istanbulu byla Hagia Sofia pouze do roku 1934. Tehdy z něj první turecký prezident Mustafa Kemal Paša (zvaný Atatürk – otec Turků) udělal muzeum. Byl to jen jeden z kroků, kterým se Mustafa Kemal zasadil o zesvětštění státu a skoncování s tradicemi a minulostí Osmanské říše. Islám přestal být v Turecku za jeho vlády státním náboženstvím, muži začali nosit místo tradičních fezů evropské klobouky, země opustila islámský kalendář (čímž se do dvacátého století dostala skokem ze století čtrnáctého) či zavedl užívání příjmení místo titulů.
Jako muzeum slouží Hagia Sofia i dnes. Vedle křesťanů a muslimů tak do ní proudí návštěvníci různých světonázorů i milovníci historie a architektury.

***

TURISTICKÉ INFORMACE

V Turecku raději kupujte vodu balenou, protože místní potrubí není pokaždé v dobrém stavu. Pozor si dejte také na potraviny, zvláště ve fastfoodech. Hrozba ptačí chřipky totiž stále trvá. Pokud se nechcete dotknout místních obyvatel, nefotografujte modlící se muslimy ani vojáky nebo policisty. Do mešit choďte zásadně bez bot, ženy musejí být zahalené. Také se nedoporučuje na ulici hlasitě smrkat. V istanbulském starém městě není problém pohybovat se pěšky. Poměrně snadno se zorientujete a pro chodce zde nově funguje řada pěších zón. Hagia Sofia stojí na náměstí Sultanahmet, které je v podstatě jedním velkým parkem. Naproti chrámu Boží moudrosti je Modrá mešita a vedle ní Hipodrom. Nedaleko od náměstí se nachází Baziliková cisterna (Yerebatan Sarayi). Doprava po Istanbulu taxíkem je poměrně levná, nevýhodou je, že řidiči zhusta nemluví jinak než turecky. Na cesty mimo centrum Istanbulu lze využít dolmuše, sběrné taxíky (levnější než ty normální), jejichž řidiči na trasu vyrážejí až ve chvíli, kdy obsadí všechna místa. Příjemným způsobem dopravy po Istanbulu je jízda tramvají, linka vede i starým městem. Naopak metro se svými šesti stanicemi vede mimo hlavní památky města. Dopravní předpisy jsou podobné těm v ČR, v praxi se však nedodržují. Chodci musejí pamatovat, že v Turecku je uplatňováno pravidlo „absolutní přednosti motorového vozidla“.

CO MAJÍ RÁDI V TURECKU

S polévkou z červené čočky se v Turecku setkáte zhruba stejně často jako s domácí bramboračkou v Česku. Čočku dáme zhruba dvě hodiny před přípravou odmočit. Na tuku zpěníme nadrobno pokrájenou cibulku, zaprášíme ji moukou a zalijeme masovým vývarem. Jakmile se směs začne vařit, přidáme odmočenou čočku, osolíme a vaříme, dokud čočka nezměkne. Směs rozšleháme šlehačem a propasírujeme sítem. Poté přidáme olivový olej a trochu citronové šťávy. Nakonec na rozpáleném tuku opražíme malé kostičky veky. Polévku přelijeme cayenským pepřem zpěněným na másle. Servírujeme s osmaženou vekou a čtvrtkou citronu.

* Suroviny

– litr masového vývaru
– 200 g červené čočky
– 1 velká cibule
– 30 g tuku
– lžíce olivového oleje
– 4 malé plátky veky
– 2 lžíce hladké mouky
– cayenský pepř, máslo, sůl, citron

Obrázek

Istanbul - TURECKO

Praha - Istanbul 1870 km
ZDROJ: Koláž NS, Graphic News

Foto popis| OBŘÍ PROSTOR. Pod kupoli chrámu Boží moudrosti vysoké 55 metrů by se vešel patnáctipodlažní dům.
Foto autor| Foto AP

Foto popis| NOVÝ PÁN, NOVÝ KABÁT. Od dobytí Konstantinopole roku 1453 muslimy se chrám přestavoval na mešitu. Stavba tak dostala mimo jiné typické štíhlé minarety. Předchozích téměř tisíc let byla hlavním centrem východního křesťanství.
Foto autor| Foto Profimedia.cz

Foto popis| SHORBIT ADAS – POLÉVKA Z ČOČKY
Foto autor| Foto archiv