Nedмlnн svмt
ъvod   |   redakce   |   napiљte nбm!   |   pшedplatnй   |   inzerce
titulnн strana (pdf)
rubriky
Publicistika
Na muљce
Svмt vмdy
Scйna
Auto & Moto
Cestovбnн
Bydlenн
Menu
Zdravн
Spoleиnost
redakce
Redakce
Dopisy
Pшedplatnй
Inzerce
Cestovбnн
3. prosince 2006
Jeden z divщ svмta
Chrбm Hagia Sofia se stal meљitou. Dnes je muzeem
Terezie Pбlavб
Chrбm jen o nмco mбlo menљн neћ Svatopetrskб bazilika ve Vatikбnu mб bohatou historii. Postaven byl pro kшesќanskй bohosluћby, pozdмji byl pшebudovбn na meљitu a od roku 1934 se v nмm nachбzн muzeum. Шeи je o jednom z Divщ svмta – istanbulskй Hagii Sofii (chrбmu Boћн moudrosti).
Kdyћ se pщvodnнch sedm divщ svмta rozљiшovalo na deset, bylo ъplnм jasnй, ћe tureckб Hagia Sofia zde nemщћe chybмt.
Uћ pro svщj osud, pro velkolepou vэzdobu, monumentбlnost nebo proto, jak byla postavena.
Dщkazem, ћe si svйho „divu“ Turci vбћн, je i fakt, ћe dovnitш se dostanete pouze za pшнsnэch bezpeиnostnнch opatшenн – musнte projнt bezpeиnostnнm rбmem a vaљe zavazadlo rentgenem.

Deset tisнc dмlnнkщ

Velkolepб stavba s kupolemi, apsidami i иtyшmi vysokэmi minarety (ty vznikly aћ bмhem pшebudovбvбnн na meљitu) byla tйmмш tisнc let centrem vэchodnнho kшesќanstvн. Jejн historie sahб do roku 325, kdy ji zaloћil cнsaш Konstantin. V celй svй krбse vљak spatшila svмtlo svмta aћ o Vбnocнch 537. Po opakovanйm zniиenн ji totiћ nechal pшebudovat cнsaш Justiniбn. Deset tisнc dмlnнkщ ji stavмlo pouhэch pмt let. Шнkб se, ћe aby motivoval stavitele, rozdмlil je do dvou skupin a tй rychlejљн slнbil penнze navнc. Takй se шнkб, ћe kdyћ cнsaш poprvй do chrбmu po jeho otevшenн vstoupil, zvolal: „Pшekonal jsem tм, Љalamoune.“ Byl totiћ pшesvмdиen, ћe chrбm svou krбsou pшedин i slavnэ Љalamounщv chrбm v Jeruzalйmм. Kdyћ vstoupнte do obшнch prostor s pщdorysem zhruba 80 na 70 metrщ a vzhlйdnete ke kupoli, kterб je vysokб 55 metrщ, mбte pocit, jako by nad vбmi visela jen tak, ve vzduchu. Nenн tedy divu, ћe mнstnн se v prvnнch letech po jejнm vybudovбnн bбli do sakrбlnнho prostoru vstoupit – kvщli strachu, aby na nм kupole nespadla.
V chrбmu o velikosti 7750 иtvereиnнch metrщ, kterэ pojme desetitisнce vмшнcнch a kde jeљtм do 11. stoletн slouћilo bohosluћby na 80 knмћн a 150 jбhnщ, zdobн zdi i stropy nebo vэklenky kupolн mozaiky, zlato (na zdobenн vnitшku chrбmu bylo pouћito 36 tun zlata) i vzбcnй druhy mramoru. Prazvlбљtnн lom svмtla, kterй dovnitш vnikб skrze иtyшicet oken pod kupolн, uvбdн nбvљtмvnнka jakoby do transu. Pшestoћe uћ dlouho neslouћн Hagia Sofia jako chrбm ani jako meљita, neustбle v sobм skrэvб prazvlбљtnн atmosfйru. Zajнmavostн je zde takzvanэ Plaинcн sloup, vysekanэ z pуrovitйho kamene. Na nмm se srбћн voda, kterб se koncentruje v nбdrћce. Sloupu je pшisuzovбna i moc uzdravovat.
Za zhlйdnutн stojн takй velkэ kruhovэ kбmen (omphalion – v шeиtinм to znamenб stшed svмta), kde probнhaly korunovace vљech byzantskэch cнsaшщ. Kdyћ potom vyjdete na galerii, dostanete se aћ k Cнsaшskй brбnм. Tudy mohl do chrбmu vstupovat jen cнsaш s doprovodem. Naposledy, 28. kvмtna 1453, tudy veљel Konstantin XI., a tehdy se v chrбmu takй slouћila poslednн kшesќanskб bohosluћba. Istanbul totiћ dobyl Mehmet II. Dobyvatel. Do chrбmu vtrhl symbolicky na koni prбvм Cнsaшskou brбnou a tнm dal najevo svй vнtмzstvн. Od tйto chvнle se chrбm zaиal pшestavovat na meљitu. Ъkolu se zhostil jeden z nejvмtљнch muslimskэch architektщ Sinan Paљa. Novм pшibyly minarety, z kostela byly odstranмny sochy svatэch a zabнleny nмkterй kшesќanskй malby. Sбm Mehmet II. prэ vэslovnм dbal na to, aby nebyly poљkozeny a aby nebyl chrбm znesvмcen. Nмkterй malby a mozaiky se zachovaly dodnes. Napшнklad biblickй vэjevy nebo proslulб mozaika Jeћнљe s Konstantinem IX., Matka Boћн a dalљн. Pшibyly takй texty z korбnu i vэklenek smмшujнcн k Mekce.

Svмtskэ chrбm

Hlavnн meљitou Istanbulu byla Hagia Sofia pouze do roku 1934. Tehdy z nмj prvnн tureckэ prezident Mustafa Kemal Paљa (zvanэ Atatьrk – otec Turkщ) udмlal muzeum. Byl to jen jeden z krokщ, kterэm se Mustafa Kemal zasadil o zesvмtљtмnн stбtu a skoncovбnн s tradicemi a minulostн Osmanskй шнљe. Islбm pшestal bэt v Turecku za jeho vlбdy stбtnнm nбboћenstvнm, muћi zaиali nosit mнsto tradiиnнch fezщ evropskй klobouky, zemм opustila islбmskэ kalendбш (инmћ se do dvacбtйho stoletн dostala skokem ze stoletн иtrnбctйho) иi zavedl uћнvбnн pшнjmenн mнsto titulщ.
Jako muzeum slouћн Hagia Sofia i dnes. Vedle kшesќanщ a muslimщ tak do nн proudн nбvљtмvnнci rщznэch svмtonбzorщ i milovnнci historie a architektury.

***

TURISTICKЙ INFORMACE

V Turecku radмji kupujte vodu balenou, protoћe mнstnн potrubн nenн pokaћdй v dobrйm stavu. Pozor si dejte takй na potraviny, zvlбљtм ve fastfoodech. Hrozba ptaин chшipky totiћ stбle trvб. Pokud se nechcete dotknout mнstnнch obyvatel, nefotografujte modlнcн se muslimy ani vojбky nebo policisty. Do meљit choпte zбsadnм bez bot, ћeny musejн bэt zahalenй. Takй se nedoporuиuje na ulici hlasitм smrkat. V istanbulskйm starйm mмstм nenн problйm pohybovat se pмљky. Pomмrnм snadno se zorientujete a pro chodce zde novм funguje шada pмљнch zуn. Hagia Sofia stojн na nбmмstн Sultanahmet, kterй je v podstatм jednнm velkэm parkem. Naproti chrбmu Boћн moudrosti je Modrб meљita a vedle nн Hipodrom. Nedaleko od nбmмstн se nachбzн Bazilikovб cisterna (Yerebatan Sarayi). Doprava po Istanbulu taxнkem je pomмrnм levnб, nevэhodou je, ћe шidiиi zhusta nemluvн jinak neћ turecky. Na cesty mimo centrum Istanbulu lze vyuћнt dolmuљe, sbмrnй taxнky (levnмjљн neћ ty normбlnн), jejichћ шidiиi na trasu vyrбћejн aћ ve chvнli, kdy obsadн vљechna mнsta. Pшнjemnэm zpщsobem dopravy po Istanbulu je jнzda tramvajн, linka vede i starэm mмstem. Naopak metro se svэmi љesti stanicemi vede mimo hlavnн pamбtky mмsta. Dopravnн pшedpisy jsou podobnй tмm v ИR, v praxi se vљak nedodrћujн. Chodci musejн pamatovat, ћe v Turecku je uplatтovбno pravidlo „absolutnн pшednosti motorovйho vozidla“.

CO MAJН RБDI V TURECKU

S polйvkou z иervenй иoиky se v Turecku setkбte zhruba stejnм иasto jako s domбcн bramboraиkou v Иesku. Иoиku dбme zhruba dvм hodiny pшed pшнpravou odmoиit. Na tuku zpмnнme nadrobno pokrбjenou cibulku, zaprбљнme ji moukou a zalijeme masovэm vэvarem. Jakmile se smмs zaиne vaшit, pшidбme odmoиenou иoиku, osolнme a vaшнme, dokud иoиka nezmмkne. Smмs rozљlehбme љlehaиem a propasнrujeme sнtem. Potй pшidбme olivovэ olej a trochu citronovй љќбvy. Nakonec na rozpбlenйm tuku opraћнme malй kostiиky veky. Polйvku pшelijeme cayenskэm pepшem zpмnмnэm na mбsle. Servнrujeme s osmaћenou vekou a иtvrtkou citronu.

* Suroviny

– litr masovйho vэvaru
– 200 g иervenй иoиky
– 1 velkб cibule
– 30 g tuku
– lћнce olivovйho oleje
– 4 malй plбtky veky
– 2 lћнce hladkй mouky
– cayenskэ pepш, mбslo, sщl, citron

Obrбzek

Istanbul - TURECKO

Praha - Istanbul 1870 km
ZDROJ: Kolбћ NS, Graphic News

Foto popis| OBШН PROSTOR. Pod kupoli chrбmu Boћн moudrosti vysokй 55 metrщ by se veљel patnбctipodlaћnн dщm.
Foto autor| Foto AP

Foto popis| NOVЭ PБN, NOVЭ KABБT. Od dobytн Konstantinopole roku 1453 muslimy se chrбm pшestavoval na meљitu. Stavba tak dostala mimo jinй typickй љtнhlй minarety. Pшedchozнch tйmмш tisнc let byla hlavnнm centrem vэchodnнho kшesќanstvн.
Foto autor| Foto Profimedia.cz

Foto popis| SHORBIT ADAS – POLЙVKA Z ИOИKY
Foto autor| Foto archiv