úvod   |   redakce   |   napište nám!   |   předplatné   |   inzerce
titulní strana (pdf)
rubriky
Publicistika
Na mušce
Svět vědy
Scéna
Auto & Moto
Cestování
Bydlení
Menu
Zdraví
Společnost
redakce
Redakce
Dopisy
Předplatné
Inzerce
Na mušce
3. prosince 2006
NA MUŠCE
Daniel Deyl
Koneckonců, nebyl to tak docela špatný půlrok. Leccos užitečného jsme se dozvěděli. Takový Miroslav Kalousek, nejčestnější muž ve státě, nemá tak pevné nervy, jak jsme si mysleli – například. Mirek Topolánek má milenku. Zdeněk Škromach si umí oholit knír. Pražského Napoleonka dovedly nezřízené ambice až do pozice horlivého vykonavače profesorské vůle. Václav Exner, chudák, má problém s penězi.
Také jsme se mnohému naučili. Jakmile televizní hlasatelka řekne „Jiří“, dokáže většina lidí zautomatizovaným pohybem chňapnout po dálkovém ovladači, aby při prvním náznaku zvuku „Par–“ přepnula na jiný kanál s přitažlivějším programem (na mysl se dere například monoskop). Především jsme se však naučili sami sebe vidět přesněji. Kdo byl až dosud považován za paranoika ovládaného spikleneckými teoriemi o mafiích, je dnes běžným realistou. Však i malé děti umějí skloňovat jinak nepříliš běžné jméno Kubice.
Pak jsme zažili důležité věci, jako že během srpna byla v důsledku globálního oteplování zima jako v psinci, kdežto listopad byl tak pěkný, že pomatené kachničky vyvedly na Vltavě mladé. Jen vládu nemáme. To je půl roku po volbách špatné, protože se nedějí žádné ty důležité reformy; ale, upřímně řečeno, neděly se již posledních deset let, i když vlád bylo až až. Jak si nemyslet, že je to vlastně buřt?