úvod   |   redakce   |   napište nám!   |   předplatné   |   inzerce
titulní strana (pdf)
rubriky
Publicistika
Na mušce
Svět vědy
Scéna
Auto & Moto
Cestování
Bydlení
Menu
Zdraví
Společnost
redakce
Redakce
Dopisy
Předplatné
Inzerce
Publicistika
10. prosince 2006
Advokát: Zelenka trpěl duševní deformací
ker, čtk
HAVLÍČKŮV BROD - Nový advokát heparinového vraha Petra Zelenky začal při obhajobě svého klienta uplatňovat novou taktiku. "Zelenka šest let pracoval na velice těžkém oddělení, kde se jednalo o pacienty v kómatu, kde velice často některý umíral. To vedlo k jeho duševní deformaci. Požádal mě, abych tlumočil médiím, že toho lituje a že nebyl schopen své jednání ovládnout," řekl včera České televizi obhájce Jan Herout.
Zelenkova rodina si zkušeného jihlavského právníka vybrala, protože nebyla spokojena s jeho předchůdcem Vítězslavem Menšíkem, přiděleným Zelenkovi ex offo. Menšík tvrdil, že Zelenka vraždil promyšleně a bez emocí. Chtěl si prý dokázat, že se v medicíně vyzná tak dobře, že ani lékaři na jeho mordy nepřijdou.

Vězení, nebo ústav?

Zelenkovi hrozí 25 let vězení, pokud by se však Heroutovi ve spolupráci se znalci podařilo soud přesvědčit, že měl při vraždění snížené ovládací a rozpoznávací schopnosti, mohl by místo ve vězení skončit v ústavu.
Zelenka se už přiznal k sedmnácti pokusům a k osmi dokonaným vraždám pacientů anesteziologickoresuscitačního oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě, kde osm let pracoval jako zdravotní bratr. Zabíjel letos od června do září, pomocí heparinu, běžně užívaného léku na snížení srážlivosti krve. Jeho oběti vykrvácely.
Televize Prima včera večer informovala o dalších podrobnostech, které vyplývají z průběžné vyšetřovací zprávy určené do rukou ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Zelenka údajně heparin nevpichoval svým obětem do žil, ale do infuzní láhve, aby jeho čin nebylo možné odhalit. Ze zprávy o vraždách v nemocnici také vyplývá, že nejméně jednomu pacientovi aplikoval vrah heparin opakovaně. První dávku dotyčný přežil, další už ne. Při domovní prohlídce u Zelenky policie našla zdravotní dokumentaci jeho obětí.
Ministr Julínek v pátek zřídil hned dvě znalecké komise. Jedna má prověřit podezřelá úmrtí v havlíčkobrodské nemocnici od roku 1998, kdy tam Petr Zelenka nastoupil. Druhá se bude zabývat jeho měsíčním angažmá v nemocnici v Jihlavě.

Kdo udělal chybu?

Odpovědnost za dlouhé a smrtelně nebezpečné průtahy při odhalování a zatýkání heparinového vraha si nemocnice, kraj Vysočina, státní zastupitelství a policie přehazují jako horký brambor (viz tabulka Hrozivé průtahy). Jediným potrestaným je zatím Josef Pejchl, jehož hejtman Miloš Vystrčil (ODS) odvolal z funkce. Pejchl včera rozeslal do novin a do televizí prohlášení, ve kterém se hájí. "Hejtman o mém odvolání nemluví pravdu," píše odvolaný ředitel a pokračuje: "V době, kdy nemocnice ukončovala pracovní poměr (se Zelenkou), podezření z vraždy neexistovalo. Teprve po dalším šetření policie a především po doznání Zelenky policie učinila závěr, že se jednalo o vraždy."

***

HLEDÁ SE ZDRAVOTNÍ SESTRA. ZN. SPĚCHÁ!

Při pomyšlení na heparinového vraha se možná leckdo zeptá, kolik podobně nebezpečných lidí se může v českých nemocnicích potulovat. Jelikož kvalifikovaných, spolehlivých a obětavých zdravotních sester i bratrů je málo, nemocnice si nemohou příliš vybírat.
Že se zdravotníků nedostává, je slyšet ze všech stran. "S jistou básnickou licencí se dá říci, že anglické sestry pracují ve Spojených státech, rakouské v Británii, české v Rakousku a slovenské v Česku. Vzhledem k tomu, že se nedá očekávat ani snížení náročnosti práce, ani výraznější navýšení odměn, bude nás tato otázka provázet ještě dlouho," konstatuje Pavel Vepřek, předseda sdružení Občan, které usiluje o změnu poměrů ve zdravotnictví.
Přitom jsou si všichni vědomi, že ošetřovatele i sestry by bylo třeba pečlivě vybírat. Podle předsedy ČLK Milana Kubka by měli podstupovat psychotesty: "Pokud ale nemocnice nejsou schopny zdravotníky adekvátně zaplatit, pak si bohužel nemohou příliš vybírat a zejména na méně kvalifikované práce musejí přijmout každého, kdo je ochoten zde pracovat." Souhlasí s ním i stínový ministr zdravotnictví David Rath: "Jde těžko uspořádat nějaká výběrová řízení, když je přebytek volných míst nad počtem lidí s praxí a vzděláním, kteří mají o tato místa zájem."
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt ale v počtu zdravotníků v Česku problém nevidí: "Nelze přímo hovořit o nedostatku, ale spíše o regionální či oborové nerovnováze. V některých oblastech jsou sestry nezaměstnané, jinde je jejich nedostatek saturován cizinkami, zejména ze Slovenska. Do jisté míry je to přirozený stav daný možností pohybu pracovních sil po Evropské unii."
Podle předsedy Svazu pacientů Luboše Olejára by v Česku mělo přibýt absolventů zdravotnických škol: "O dvacet procent víc by nebylo nic moc." Pravda je, že najít práci ve zdravotnictví není vůbec problém: čerstvě vyučení i absolventi SOŠ, VOŠ a VŠ ve zdravotnických oborech mají vůbec nejmenší míru nezaměstnanosti (kolem pěti procent, u VŠ jen něco přes dvě procenta). Celková nezaměstnanost zdravotníků patří také k nejnižším, činí 2,6 procenta, a úřady práce nabízejí víc než 300 míst v tomto oboru lidem se základním až středním vzděláním. Velké možnosti uplatnění má "odvážnější" vzdělaný zdravotnický personál v cizině: země EU jen v posledním týdnu nabídly 5700 míst pro sestry a ošetřovatele (z toho 4850 Velká Británie).
Nedostatek zdravotních sester dokládá i případ nemocnice v Benešově: ta před prázdninami nabídla odměnu dva tisíce korun za získání sestry s praxí; odměnu přitom dostala jak sestra, tak i ten, kdo ji přivedl.